Akce clubu

Dolte 26.-28.4.2019

image000Vzhledem k tomu, že „velký“ klubovní sraz se uskuteční až v červnu ve Vysokých Tatrách, uspořádali jsme „malý“ sraz v Dolte. Jen tak. Pro lidi, co se chtějí po zimě vidět a povykládat u piva. Dolte je osvědčený podnik, stejně jako okolí nabízí mnoho způsobů vyžití. Není potřeba nic vymýšlet ani organizovat.

Poslední půlrok jednoduše nestíhám. Pár dní před srazem začínám zvažovat, zda mám vůbec jet a raději neukrojit něco z té hromady v pořadníku. Na druhou stranu, v jednom kuse se pracovat nedá a tohle je příležitost trochu upustit páru. S Dvořim jsme domluvení na pátek s tím, že si dáme turistiku po okolí, takže mám důvod to nevzdat. Na sobotu, navzdory tradicím, je hlášený déšť. Nikdo nic neorganizuje a program je individuální. Vezmu notebook a kus nenáročné, ale také nezáživné práce udělám v sobotu. Takový je plán.

Ještě ve čtvrtek večer dělám věci do práce a když skončím, už se mi fakt nechce balit ani chodit kolem motorky. Na druhou stranu, jedu jen na dva dny, takže to žádná divočina nebude a motorku stihnu obhospodařit ráno.

Vstávám v pět, s Dvořim jsme domluveni ve Vlašimi o půl deváté. Času dost. Jsem si myslel. Zkontrolovat olej, dofoukat pneu, to moc času nezabere. Plotnu, kterou jsem slíbil Silvě hledám půl hodiny. Pak nemůžu najít různé kusy oblečení na chození. Když najdu vše, zjistím, že top case je mi malý. Plotna vcelku nešikovně zabírá místo určené pro notebook. Přidávám tedy dva poloprázdné bočáky. Dvořimu operativně sděluji, že nestíhám, ať případně jede sám. Že pojede v klidu a počká. Ok. Jenže já vyjíždím z baráku po osmé, to je jasné, že 9:30 nestihnu, ani kdybych se rozkrájel. Nesnáším chodit pozdě, ale tohle se fakt nedá. Ve Vlašimi jsem s hodinovou sekerou.

Dvoři však na pumpě statečně čeká, nacucaný kafem až po uši. Doberu benzín a vyrážíme. Mám naplánovanou obvyklou cestu na Moravu, kterou však kazí četné uzavírky. Díky tomu je i na jinak prázdných silničkách provoz jak prase. Ale od Chocně už se vše vrací do starých kolejí a je to pěkné svezení. V Dolte jsme něco po jedné, takže to nevypadá zase tak zle. První zrada, že v pátek nevaří. Napravíme u Permoníka. Možná změnili kuchaře, ale na rozdíl od mé poslední návštěvy mi tady chutnalo.

Posilněni vydatným obědem a místním speciálem, vyrážíme na procházku. Původní plán jsme museli trochu zredukovat a bohužel vynechat atraktivní hřebenovku. Ale i tak to byla vcelku pěkná procházka. V Dolte jsme zpátky navečer. Typicky se stáváme cílem klasických vtípků.

Tady už je zábava v plném proudu. Vzrušenou diskusi, týkající se kruhového objezdu ve Vysokém Mýtě, neuklidní ani čerstvě přinesené plato s Jackem. Páteční večer měl tradičně páteční průběh. Při dobré zábavě čas strašně rychle letí, takže zavíráme někdy nad ránem.

V sobotu, navzdory předpovědi neprší. Ale je vcelku chladno a vrcholky okolních kopců se ztrácí v mracích. Je zorganizována vyjížďka, kterou však 99% výpravy vzdává na Červenohorském sedle. Jen Jirka s Crossrunnerem se nevzdávají. Zbytek se dělí na dvě skupiny. Jedna zamíří do termálů a druhá volí Sovinec a Pradědovu galerii.

Já vytahuji notebook, nicméně pohled do hlubin LCD displeje mi nedělá dobře a musím na vzduch. Při okruhu kolem Sobotína potkávám skupinu vedenou Volfim na jeho Babče. V Dolte jsem zpátky na oběd už v poměrně lepším stavu a česnečka spravuje definitivně. Během následujících 4 hodin udělám tu nejnudnější (a taky nenáročnou) práci, do které se mi už týden nechce. Kolem čtvrté se vrací Jirka a po něm další výletníci. Silva s Jarakama jde ještě vyzkoušet wellnes v nedalekém resortu.

Sobotní večer je umírněnější. V mém podání rozhodně.

Ráno vstávám brzy, balím. Odnosím věci na motorku. Po snídani rozloučení s ostatními a pádím domů. Je zima. Bundu jsem sice vylepšil o teplou vložku, ale rukavice jsem podcenil a vzal si pouze letní. Deset stupňů je pohoda, ale že bude celou cestu pět, s bídou osm u Mýta, to jsem opravdu nečekal. Ruce mi mrznou navzdory zapnutým gripům. Ale neprší, mohlo být hůř. Počasí sice není ideální, ale možná i to ve spojení s nedělním ránem způsobí, že provoz je minimální. Parádně se svezu a za 4,5 hodiny jsem doma.

Pozn.: Fotky v galerii jsou většinou od Silvy.

 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  image001
 image001  

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit