Články

Podrobnosti

Kategorie: Tipy na výlet

Zveřejněno: 14. 8. 2010 10:33

Napsal scalla

Zobrazení: 5796

Praha – Český Šternberk – Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby – Seč – Chrudim – Zámrsk – Choceň – České Libchavy – Žamberk – Jablonné nad Orlicí – Červená Voda – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava

Z Prahy do Ostravy se dá dojet několika způsoby. Nejpoužívanější je D1, která vede od podzimu 2009 až do Ostravy (. Tato trasa je také nejrychlejší. Většinou. Pokud nechytnete nějakou hromadnou havárii nebo kalamitu způsobenou počasím, kdy dálnice stojí a rychle se vytváří několikakilometrové kolony. A ty nejsou nic příjemného ani pokud cestujete na motocyklu. Stejně tak pro horší povrch této naši nejstarší dálnice a hustý bych tuto trasu doporučil spíše v případě potřeby uspořit čas.

Další varianta vede „středem“. Po D11 na Hradec. Pak lze buď projet městem nebo se Hradci vyhnout po místních komunikacích a na silnici I/35 se napojit u Holic, Olomouc a po R35 a D1 dále na Ostravu. Tato varianta dokáže uspořit dosti času, ale silnice I/35 je také docela silně vytížená.

Poslední hojně využívaná „severni“ trasa vede po D11, přes Hradec Králové a dále po I/11 do Ostravy. Tahle trasa je již ve své druhé polovině zajímavá i z pohledu motorkáře, byť úsek Hradec Králové – Žamberk je také docela nudný s vysokou intenzitou provozu.

Z uvedených tras mi však pro cestu na motocyklu nevyhovovala žádná. Je fakt, že předjet na motorce se dá téměř kdekoli a spousta řidičů vám uhne ke kraji i v místech s plnou čarou, přesto však taková cesta není žádná zábava. Při svých toulkách kolem Prahy jsem však poznal několik hezky zakroucených silniček a začal jsem tedy vymýšlet, jak je pospojovat do trasy, která sice nebude nejrychlejší, ale zato povede krásnou krajinou, mimo hlavní tahy plné kouřících kamionů a nervózních řidičů osobáků.

Praha – Český Šternberk

Prvních 30 kilometrů ovšem po D1 vede. Je to ze dvou důvodů. Za prvé, původní varianta po silnici I/2 se neosvědčila kvůli hustému provozu po Říčany. Druhý důvod jsou zatáčky u Českého Šternberka. Pravdou je, že D1 v začínající páteční špičce, kdy polovina Prahy míří ven, není nic moc. Ale zase to není tolik a od sjezdu na I/3 na 21 kilometru už to není tak strašné. Následujících 8 kilometrů rychle uteče a následuje sjezd na silnici II/110 na Český Šternberk. Ta nás přivitá krásným asfaltem a několika hezkými zatáčkami klesajícími ke stejnojmennému hradu nad údolím Sázavy. Těsně před obcí zvolněte. Po levé straně je parkoviště a zvýšený pohyb chodců. Z údolí se silnice vyhoupne několika krásnými serpentinami s průměrnou kvalitou asfaltu a do Uhlířských Janovic se vine mírně zvlněnou krajinou.

Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby

Silnice II/337 byla donedávna v dezolátním stavu. To se však naštěstí změnilo a zvláště v úseku Onomyšl – Polánka je opravena velmi pěkně. V Malešově pozor na stopku u železničního příjezdu. Bdělí strážci zákona ukrytí za nádražní budovou lpějí na jejím dodržování, což je při frekvenci cca dvou vlaků denně jistě velmi důležité! Ale jak se říká, „pořádek musí bejt!“. Po křížení se silnicí II/126 se kvalita silnice bohužel zhorší na středočeský průměr (hrubé záplaty, vlny), ale na druhou stranu, nic vyloženě tragického. Po průjezdu Čáslaví najedeme na silnici I/38 a po zhruba 500 metrech odbočíme doleva a opět navážeme na silnici II/337, která utaženou zatáčkou v obci Žleby klesne do údolí Doubravy. Pokud se potřebujete občerstvit, pak přímo pod zámkem na náměstí po levé straně je taková správná klasická hospoda „U Kosů“ s bodrou obsluhou, studeným nealko pivem a klasickou kuchyní za ceny lidové.

Žleby – Chrudim

Po silnici II/337 se přiblížíme k Železným horám. V obci Závratec u Třemošnice je ze silnice viditelný areál staré vápenky z 19. století. Její provoz byl ukončen v roce 1960. Zde také silnice začíná stoupat do nitra Železných hor. Zde je možné po několika kilometrech odbočit ke zřícenině hradu Líchnice, s krásným výhledem do širého okolí nebo pokračovat dále do Seči. Pokud v obci po zhruba 500 metrech odbočíte doprava, pak silnicí vinoucí se mezi poli a průjezdem malým tunýlkem najedete na hráz přehrady. Nevýhodou je zákaz zastavení v okolí hráze, ale odstavená motorka zatím nikomu nevadila. Pokud chcete pokračovat dále na Chrudim, musíte vrátit z hráze stejnou cestou zpět. Stojí to za to, protože silnice II/340 v úseku Seč – Chrudim patří mezi oblíbené lokality místních motorkářů. Slušný asfalt a množství, povětšinou přehledných zatáček vám rozproudí krev v žilách. V Chrudimi za železničním přejezdem odbočuji doprava na městský okruh. Po něm jedu dále, ale neodbočuji rovnou na Vysoké Mýto, ale dále po okruhu se dostanu k čerpací stanici Shell. Tady obvykle dotankuji, dám si nějaké občerstvení a pokecám s ostatními motorkáři. Tahle pumpa je mi sympatická venkovním posezením. Vadou na kráse je klíč od WC, který si musíte vyžádat od obsluhy.

Chrudim – Zámrsk

Spojovací etapa o délce 26 km po silnici I/17. Nudný úsek s spojený s přejezdem frekventované silnice I/35 u Zámrsku.Ze se mi nepodařilo najít zajímavější alternativu, která by zároveň nebyla vyloženě zajížďkou.

Zámrsk – Choceň

Zhruba desetikilometrový úsek silnice II/315 vedoucí rovinatou krajinou, přesto však s hezkými zatáčkami a slušným asfaltem.

Choceň – Žamberk

Po průjezdu Chocní odbočíme doprava na silnici II/312, procházející Orlickým podhůřím. Hezká krajina, zatáčky a průměrný asfalt nás brzy dovedou do obce České Libchavy, kde odbočíme vlevo na silnici I/38 a krátce nato opět odbočením doprava navážeme na II/312, která nás v obdobném duchu dovede do Žamberka. Úsek Dlouhoňovice – Žamberk není, co se kvality asfaltu týče, nic moc. Ale není dlouhý.

Žamberk – Šumperk

V Žamberku se napojíme na silnici I/11. Z počátku nudný úsek je zpestřen několika krásnými zatáčkami u Jablonného nad Orlicí, které si krásně užijete, pokud chytnete prázdnou silnici nebo vás ohleduplný řidič pustí, jinak zde není mnoho příležitostí k předjíždění. Pokud ovšem nevyznáváte pravidlo, že plná čára není zeď. V Jablonném stojí za zmínku krásné náměstíčko a pak již vzhůru do zatáček, které nás čekají. Vadou na kráse je povrch silnice, který se neustále, ale jistě vlivem provozu zhoršuje a oblíbená „Výsprava emulzí a kamenem“ mu dvakrát nepřidává. Na Červenovodském sedle je možné odbočit vlevo a po zhruba 2 km silnice nevalné kvality dojet na Suchý vrch s chatou a rozhlednou. Pokud budete pokračovat dále, klesnete několika utaženými serpentinami k Červené Vodě. Ty bohužel nejsou takovým zážitkem, jak by se mohlo zdát. V zatáčkách bývá hustě nagumováno od zatáčejících návěsů kamionů. A když z nich do toho tu a tam něco ukápne, ležíte ani nevíte jak (bohužel osobně ověřeno v praxi). Proto tyhle místa projíždím pomalu kolem krajnic, kde černé fleky nezasahují. Z Červené Vody vede silnice údolím, ze kterého je po pravé straně vidět sjezdovku na Bukové hoře u Čenkovic. Za Bukovicemi navazuje další zatáčkovitý úsek. Pokud potřebujete zastávku na občerstvení, pak opět mohu doporučit lidovou hospodu „Na Kocandě“. Pak až do Bušína vás čekají krásné zatáčky. S výjimkou několika posledních utažených jsou zatáčky dostatečně široké, takže v nich není nagumováno od kamionů jako nad Červenou Vodou. Dále již silnice klesne do roviny kolem řeky Moravy a nudný úsek je zpestřen jen dvěmi zatáčkami za Bludovem při sjezdu do Šumperka.

Šumperk – Bruntál

Šumperk je pro mne další zastávka k dotankování a protažení se. Na Jesenické ulici jsou hned tři benzínové stanice, Lukoil, EuroOil a Shell. Přímo po pravé straně je však jen EuroOil, k ostatním musíte odbočit doleva. Za Šumperkem směrem na Sobotín vyjedete do údolí, kterému vévodí masiv Hrubého Jeseníku. Pokud vám vyjde počasí, pojedete rozpálenou silnicí k chladivým horám, zatímco vysoko nad vámi v  blankytu nebe se tu a tam zableskne křídlo sportovního letadla. Za Sobotínem silnice začíná stoupat na Skřítek. Opět se jedná o vyhlášenou destinaci, ale silnice je bohužel hojně poznamenaná asfaltovými „hady“. S trochou opatrnosti se však přeci jen „klopit“ dá. Hospoda na Skřítku je divná. Pokud přijedete kolem páté odpoledne, už nevaří a pomalu se chystají, že zavřou. Silnice na Bruntálské straně se vyznačuje absencí hadů a jen jednou vracečkou. Kousek před Starou Vsí je po levé straně Motorest Zastávka. Zatím jsem tam nebyl, ale podle aut a motorek, které tam parkují zřejmě budou vstřícnější, než na Skřítku. Část Stará Ves – Rýmařov je jen nekonečná vesnice. Za to vás však u Malé Štáhle čeká úsek, kde parádní táhlé zatáčky se slušným povrchem nabídnou skvělé svezení až do Bruntálu.

Bruntál – Ostrava

Pokud potřebujete dotankovat, pak v Bruntále odbočte na silnici II/450, kde po 600 metrech je pumpa OMV nebo pokračujte dál po I/11 a na výjezdu z Bruntálu narazíte na čerpací stanici Benzina s venkovním posezením. Pokud máte hlad, chvíli vydržte a po několika skvělých zatáčkách doporučuji rodinný motorest Kukačka za Horním Benešovem. Otevřeno však mají také jen do 19:00. Následuje krásná táhlá pravotočivá zatáčka u Horních Životic a pak už více méně rovný úsek předhůřím Nízkého Jeseníku do Opavy. Město opět skýtá nespočet možností tankování nebo občerstvení nebo při průjezdu městem po pravé straně nákup v Tescu s nonstop provozem. Z Opavy pokračujeme po silnici I/11, která začíná stoupat do severovýchodní částí Nízkého Jeseníku. V obci Hrabyně se po pravé straně nachází nepřehlédnutelná dominanta Památníku II. světové války, původně Památník ostravské operace, za socialistické éry poutní to místo pionýrů, slavnostních slibů branců lidové armády a sáhodlouhých monologů komunistických pohlavárů. Po revoluci v roce 1989 památník poněkud ztratil na významu a začal chátrat. V současné době spadá pod Slezské zemské muzeum, které jej postupně přestavuje a doplňuje expozice tak, aby zahrnoval historii odbojů za vznik samostatného Československa, včetně vzniku legií, až do roku 1938. Již v současnosti je možné shlédnout unikátní instalace „Českoslovenští letci v boji za svobodu“, „Obrana Podkarpatské Rusi v letech 1938-39“ nebo plastikové modely bojové techniky. Jestliže by jste se chtěli cestou trochu zchladit, mohu doporučit zajížďku k Hlučínskému jezeru, které vzniklo v místě bývalé těžby štěrku. V letních parnech je zde hlava na hlavě, ale z Jilešovické strany není tak profláklé. V tomto případě v Hrabyni odbočíte doleva na Háj ve Slezsku a v Háji pokračujete doleva na Jilešovice. Silnice místního významu je v lepším stavu, než většina středočeských dvojek a po dvou zatáčkách se vyhoupnete na kopec s krásným výhledem na jezero. V Jilešovicích doleva pod trať, za tratí opět doleva a za mostem přes řeku Opavu doprava. Neděste se, tato silnice v navigacích často není. Dojeďte, kam to jde, zbytek dojdete pěšky. Na této straně vás sice nečekají upravené pláže, ale také se vyhnete davům lidí. Po ocákání je nejlepší vrátit se zpět do Jilešovic. Pokud vás dohnal hlad, dříve se hodně chodilo do hospody k Malurům, ale dobře vaří taky v penzionu u Jelena. A pokud vás hlad nehoní, vyjedete několika serpentinami nahoru a ze silnice mezi Dobroslavicemi a Děhylovem již uvidíte Ostravu. „Region razovity".

Máte nějaké fotky nebo doplňující informace k tomuto článku? Pošlete je na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Rádi je zveřejníme.